Velké Němčice a jejich katastr jsou územím s velmi starým osídlením už v době předhistorické, což bylo dáno především dobrými půdními a klimatickými podmínkami podél řeky Svratky, která vždy tvořila osu osídlení. Stopy osídlení prvních zemědělců a dalších kultur byly nalezeny i v okolí Velkých Němčic, rozkládalo se tu několik sídlišť, např. v trati Boudky, Skalka, Černá pole, Loučky. Podél řeky Svratky se tak koncentrovaly prakticky všechny sídlištní aktivity různých kultur, než došlo ke vzniku vlastní osady. Jsou osada velmi starobylá, politicky a katastrálně (22,17 km2) samostatná, leží na levém břehu řeky Svratky na úpatí Ždánického lesa v nadmořské výšce 184 m, 27 km jižně od Brna na silnici 1. tř. Brno-Břeclav podél dálnice D 2 

1190 – prvně se připomínají /nevíme/, mohou zde být již od 11. století, místní jméno: (in Nemczicz magno 1334, Nyempczicz 1392, Němčice 1492, Velký Němčice 1496) 

1220 až 1550 – patří klášteru Velehradskému, který zde založil hospodářský dvorec-grangii, pěstovalo se obilí a víno, založili také mlýn a tvrz /budova zámek/ a související hospodářské budovy, vybudovali náhon – koryto pro vodní mlýn. 1423-1550 dával klášter Němčice v zástavu /pronájem/ feudálům. Tak je např. v r. 1492 získal i tehdy mocný feudál Vilém z Pernštejna 

1220 – jedna z prvních písemných zmínek o zakládání vinic na Moravě v souvislosti se zaniklou obcí Skorčice, (Scorscicz, Schořice, Skoršice, Korčice-dosud název vinařské trati), stávala na neurčeném místě na němčickém katastru mezi Velkými Němčicemi a Uherčicemi a zanikla již koncem 13. století 

1228 -první písemná zmínka o osadě Němčice. Při vysvěcení chrámu Nanebevzetí Panny Marie na Velehradě 27.11. nechal král Přemysl Otakar I. vyhotovit listinu známou jako velehradské privilegium, v níž klášteru potvrdil i dosavadní pozemkový majetek. Králův notář, litoměřický probošt Hermann v listině uvádí i jméno Nemshice asi 1250 – farní kostel sv. Víta a sv. Václava, původně gotická stavba 

1334 –Karel IV. jako markrabě moravský jim udělil hrdelní právo, platilo do r.1729. Šlo o vzácnou výsadu, neboť představení obce /purkmistr a rada/ měli právo nad životem a smrtí ostatních vesničanů, pokud se provinili a byli by odsouzeni. Název Velké Němčice již v r. 1334 svědčí o tom, že svým rozsahem převyšovala jiné vesnice zvané Němčice nebo Němčičky 

1346 až 1365 - dle berního rejstříku a pamětní knihy města Brna jsou již záznamy o vlastnictví vinic brněnských měšťanů. Velké Němčice vedle Hustopečí a Kurdějova tak patřily mezi lokality, v nichž drželi Brňané nejvíce vinohradů 

1352 -v písemných pramenech je připomínán zástupce horného“vicemagister montis vinearum in Nemptschicz“ 

1392 - připomíná se desátek ke zdejší faře, čili již musela zde existovat 

kol. 1421 – Velké Němčice byly králem Zikmundem zastaveny světským držitelům 

1430 -přes Němčice táhli do Uher táborité 

1448 - Velehradský klášter zastavoval /pronajímal/ Velké Němčice pro velkou vzdálenost; v tomto roce Milotovi z Tvorkova (a z Němčic) 

1490 - v zástavě má obec Jiří z Tvorkova a Kravař 

1492 - král Vladislav na žádost tehdy mocného feudála p. Viléma z Pernštejna a jeho bratra Vratislava a synů Jana a Vojtěcha povolil, aby směli „držeti a požívati ves Němčice do jejich všech čtyř životův“… Páni Pernštejnští se zavázali, že ročně budou dávati z hor němčických drejlink vína zmíněnému opatovi a konventu Již v 15. století pěstovalo se včelařství, dařily se šafrán a chmel. Průmysl zastoupen válcovým mlýnem a 5 cihelnami.

1496 - poprvé je ve Velkých Němčicích zmiňována tvrz 

1528 - do Velkých Němčic přišli habáni (novokřtěnci) 

1549 – byly Němčice povýšeny na městečko a současně jim uděleny 2 jarmaky /výroční trhy/ za rok na den Všech svatých a sv. Jiří, týdenní trh na středu a definitivně prodány velehradským klášterem v r. 1550 za 5000 zlatých. Zasloužil se o to nový majitel Němčic – přední rádce králův Zikmund Heldt z Kementu, který vlastnil i Velké Meziříčí, /po povýšení do panského stavu se psával „z Meziříčí a z Němčic“/ a přebudoval v Němčicích tvrz na zámek s kamennými zdmi okolo, s věžemi , s branou a zdvihacím mostem, takže nové sídlo bylo pokládáno za ozdobu země moravské. Zikmund vymohl na císaři výsadu, aby se Němčice staly nejen městečkem, ale městem s právem pečetění červeným voskem. Podmínkou ale bylo, aby Němčice byly ohrazeny zdí a branou, to se však nestalo, protože plány přerušila smrt Zikmundova v r. 1564 /má nádherný pomník ve špitálním kostele ve Velkém Meziříčí/. Sídlo nemělo být tvrzí, ale zámkem, jak je uvedeno v listině císaře Ferdinanda I. ze dne 8. září 1562. K zámku patřila i zámecká zahrada a dvě sýpky /zahrada zanikla v r.1946 a sochy z ní jsou dnes před kostelem v Židlochovicích/ a zámecká kaple z období kolem 1750, /„kaštýlek“/, který je zde v zuboženém stavu dosud. Sýpka zvaná „Starý pivovar“ dosud stojí ve zchátralém stavu a stát uvažuje o její záchraně, na místě druhé sýpky a zámecké zahrady ve středu obce jsou budovy postavené ve 2. pol. 20. století – kulturní dům, budova úřadu městyse, kina a restaurace, mateřská škola. 

1557 - majitel Zikmund Heldt z Kementu vydal 2 privilegia /výsady/. Prvním na žádost purkmistra a starších městečko osvobodil od platů a desátků z obecních vinohradů, druhým daroval jim odúmrť (aby jeden každý buď za zdravého života neb nemajíce dítek svých vlastních statek svůj poručiti mohl, komuž by se jemu dobře zdálo, avšak osobám v tom městečku bydlícím …), r. 1579 majitel Tas Meziříčský z Lomnice pozměnil privilej na odúmrť tak, aby majetek nejen v obci bydlícímu, ale i přespolnímu mohl býti poručen. 

1562 – císař Ferdinand I. povýšil Velké Němčice na město s podmínkou vybudování hradeb (pozn: hradby se nepostavily - podmínka povýšení na město nebyla naplněna a tak Velké Němčice zůstaly městečkem), podle privilegia Ferdinanda I. se panské sídlo ve Velkých Němčicích má nazývat hradem či zámkem 

1572-1600 v městečku asi žili novokřtěnci /habáni/, pak se odstěhovali 

1580 - v městečku fungovala škola 

1592 - první zpráva o pěší poště a Němčicích - trasa pěších poslů z Vídně do Krakova, 

v r. 1628 - byl zaměstnán ve Velkých Němčicích stálý pěší posel 

1600 - od poloviny 16. století lze považovat Němčice za bohatou vesnici; na začátku 17. stol. bylo zde 88 domů, 650 ha obdělávaných polí a 320 ha vinic, výnosné rybníky Brodač, Dvorský, Starovičský a Mojžíš, k Němčícím patřily dvory Boudky, Zeleňák a Nová Ves. Ve zdejším lese na pravém břehu Svratky je největší bažantnice v České republice /židlochovická/. 

1600 až 1616 zde zřídili luteránští kněží kraje Brněnského tiskárnu (na č.33), jejímž ředitelem byl Václav Zázvorka z Lipníka, syn Tobiáše Zázvorky, doubravického děkana. Do r.1616 v ní vyšlo tiskem 5 knih náboženského a protikatolického obsahu. 

1605 - 14. července vypálili městečko a poničili také kostel Bočkajovci /Uhři/ 

1616 - pořízena kamenná křtitelnice do kostela 

1623 – vojsko Bethlen Gábor (obec, zámek, kostel zpustošeny, 50 lidí odvedeno do zajetí) 

1635 -přestal majitel Šimon Kracer ze Schönsberka pěstovat víno a pronajal svých 22 čtvrtí za 22 zlatých. Přivolil, aby se najaté směly i prodávati i darovati; nad to Němčickým dal milost, aby si zakládali vinohrady až na uherčické hranice za roční plat ½ tolaru ze čtvrti. 

1642 -v městečku stála škola -první zpráva z urbáře o vrchnostenské palírně, byla vybavena jedním kotlem, v provozu byla dle záznamů ještě v r. 1805 

1645 – na konci třicetileté války poničili obec Švédi, obec utrpěla morem, po válce bylo osídleno jen kolem 40 domů 

1652 - znovu vystavěn kostel majitelem VN Janem Montrochierem /po zničení Bočkajovci a třicetileté válce, z původní gotické stavby zůstal jen půdorys presbytáře a částmi zazděných gotických oken/, kamenná křtitelnice je z r.1616, fara existovala již patrně ve 14.stol., zakládací listinou 1652 byla obnovena i fara. 

1655 - po vypálení za třicetileté války byl znovu vystavěn zámek 

1662 - 2. května přišly silné mrazy, pomrzlo veškeré obilí a téměř všechny vinice 

1667 - za třicetileté války (hlavně v r. 1645) zpustošeno městečko s panstvím hrozně, takže v tomto roce 22 let po ní vrchnost přiznala, že má zde 44 osedlých, 13 lhotních a 34 pustých domů. 

1669 -lánský rejstřík na Moravě /daňový soupis pro přiznání rolí a vinohradů/, role a vinohrady byly rozděleny do třech tříd. Dle tohoto soupisu činila obdělaná i pustá pole celkem 3135 měřic, obdělané vinice 1039 měřic a pusté 1159 měřic-celkem 2198 měřic (tj. 440 ha, v r.2008 je to 52 ha), to znamená, že před třicetiletou válkou činil poměr vinic k polím 2:3, což je svědectvím úctyhodného rozsahu vinohradů a asi nejvíc v historii městečka. Lánský rejstřík tak představuje Velké Němčice jako vinařskou obec. 

1672 -založil Novou Ves („Neüdorf“) s dvorem hr. Fridrich Trautmanndorf, v r. 1691 nebylo po ní stopy, zůstal jen dvůr 

1679-1680 - na mor zemřelo několik desítek lidí 

1705 - v srpnu vyplenili městečko kurucové /Rákocziho vojska –povstalci proti císaři Leopoldovi/ 

1709 -obec získala pustou horu „Nedany“za roční činži 35 gr. 

1713 -obec se řídila horenským právem zachovaným z tohoto roku 

1726 -v dubnu vyhořelo 9 domů, radnici shořela střecha a zničeny byly také obecní zvony. Při velkém požáru 15. července vyhořelo dalších 25 domů 

1733 - zřízeno bratrstvo sv. Jana Nepomuckého, r. 1770 mělo 807 zl. 44 krejcarů, 2 prapory a oděv modré barvy pro 6 mužů, zrušil je Josef II.(1780-1790). Originál listiny je na faře. 

1736 -majitelka VN Anna Barbora rozená Rodenová z Hýřenova /vdova po majiteli Vilému Schipko/ jako paní“Velkých Němčic svobodného dvoru Boudek“ potvrdila starodávné roboty (půlláník týdně 2 dni s 2 koňmi nebo 4 dni pěšky, čtvrtláník 3 dni pěšky, robotovalo se v zimě od 8-17, v létě od od 7-19 hod., 25 svobodných lisovníků nerobotovalo a dávalo jen po 4 zlatých, desátek se odváděl z obilí, sena a vína, „a ježto mohli sousedé svá vína , pokud jich nezpeněžili, svobodně šenkovati, avšak nikoli cizí, dovezená, což bylo dovoleno jen na radnici“…při tom bylo stanoveno, že obec je povinna čepovat vrchnostenské pivo). Ovdověvši, provdala se za hr. Filipa Serényiho, po jehož smrti ohlášen pro četné dluhy úpadek a statek a městečko v r. 1753 přenechány hr,.Bedřichu Vilémovi Haugvicovi. Z této doby se uchoval ve sklepě Hlubokém zbytek znaku Serényiů z rodového erbu / had a snad okřídlený pegas/, a také se uchovalo vyobrazení zámku, kostela, náměstí a fary na mapě panství němčického. 

1740 -obnoveno horenské právo zachované z r. 1713; pokuty udávané v bílých groších ukazují na starší původ 

1741 - byli zde Prusové a Sasové /vojska/, několik týdnů obléhali Brno 

1750 - vrchnost měla: 3 dvory, 2 rybníky „Brodač“ 130 kop kaprů a „Mojžíš“ na 60 kop, 817 měřic lesa, 124 osmin poddanských vinic, v němčickém pivovaře se vařilo 288 sudů piva. - asi z této doby pochází zámecká kaple zv. „kaštýlek“ čtvercovitého půdorysu s kopulí v bývalé zámecké zahradě, dnes za budovou školky 

1752 -počala stavba císařské silnice z Břeclavi do Brna, navazovala na staré obchodní stezky z Uher 

1774 -Josefa roz. hr. z Franckenberka po smrti manžela p. Karla Haugvice prodala „Němčice se 4 dvory a 3 ovčírnami knížeti Karlovi z Ditrichštejna, jenž je tak připojil k Židlochovicím“, příslušely tak k židlochovickému panství 

1775 -obecní majetek: Radnice s 53 6/8 měřic polí, 10 2/8 m. pustin, 113 1/8 m. pastvin a luk na 3 vozy sena. 

1780 -asi zřízen hřbitov u silnice k Hustopečím, před tím býval kolem kostela. Socha p. Marie na hřbitově z r.1659 má uměleckou cenu 

1781 – zrušeno nevolnictví 

1788 - ve škole 116 žáků 

1791 -176 domů, 865 obyvatel V 17. a 18. století se vyrovnávala obec s důsledky neustálých válečných bouří a zpustošení vojsk, které táhly přes Němčice. 

1805 – před bitvou u Slavkova, 19. listopadu v Němčicích ubytováno 10 000 francouzských vojáků v čele s maršálkem Soultem a více generály /ubytováni na zámku/ všechno vypili a snědli, vyrabovali, a odvedli koně, vozy a hovězí dobytek a odtáhli ke Slavkovu. V obci zůstal malá posádka Francouzů, kteří hlídali pokladny několika pluků a 14 vozů kořisti, na faře měl generál Vandamme 4 plné vozy pokladu. V den bitvy u Slavkova 2.12. 1805 vtrhli do obce Rusové a když se dobývali do fary, otvíral jim kaplan Jan Dvořáček a v domněnce, že jsou to Francouzi, oslovil je francouzsky, ti ho měli za nepřítele a hned do něho šavlemi sekali, podobně vedlo se děkanu Františku Jablonskému. Kaplan brzy skonal, děkan zůstal ochromen na ruku, car ruský Alexandr I. vykázal mu pak doživotní rentu 600 zlatých, která byla pak u ruského velvyslanectví ve Vídni od r. 1809 vyplácena. Kozáci litovali své ukvapenosti a po rozprášení francouzské posádky ujeli, aniž co ukořistili. Uprchlí Francouzi se pak vrátili a odvezli vozy s pokladnami a kořistí směrem na Brno. Poklad pak měl dohru pod trestem exekuce obci až u samotného Napoleona. 

1809 - 13.7. znovu ubytováni Francouzi v městečku po bitvě u Wagramu /15 km SV od Vídně/, kde zvítězil Napoleon nad rakouskými vojsky 6.7. a pronásledoval je až ke Znojmu. Městečkem procházela i ruská vojka stejně jako v r.1805. 

1811 a 1812 - urodilo se mnoho vína (bečka ="5,64" hl za 6-8 zlatých) 

1816 -přestavěna budova školy (blíže kostela na č.28); od t.r. jsou pozemkové knihy 

1828 -opravována věž kostela, (starostoval Martin Klimeš VN č.73) 

1831 -mor (zemřelo 21 lidí ze 164 nemocných) 

1834 -205 domů, 1144 obyvatel 

1845 -od tohoto roku až 1909 je škola na budově „staré pošty“, která byla zbořena ve 2. pol. min. století, bývala to kdysi vrchnostenská hospoda a bednárna, k níž byl přikoupen v r. 1882 domek. Byla čtyřtřídní s pobočkou a 3 knihovnami (žákovskou, učitelskou a hospodářskou). Na místě budovy “staré pošty jsou dnes novodobé sklepy (za budovou zahrádkářů). 

1848 – zrušena robota - po správní reformě připadly Velké Němčice k hejtmanství v Hustopečích a přísluší k soudnímu okresu židlochovickému, /k němu soudně příslušely až do r.1949/ - opravována věž kostela a byl do ní vložen pamětní zápis 

1849 – bylo vydáno nové obecní nařízení, purkmistra a rychtáře nahradil starosta a volený obecní výbor zastupitelstvo - epidemie cholery (zemřelo 53 obyvatel) 

1850 - od tohoto roku obec administrativně příslušela soudnímu okresu židlochovickému 

1857 až 1863 působil zde farář Josef Kaiserlich, český spisovatel („Kázání na všecky neděle a obyčejné svátky celého roku“). 

1864 - vznikla v obci Kontribučenská záložna, pak 1896 Raiffeeisenka, za 1. republiky Občanská záložna, v r. 1949 kampelička, pak agenda v r.1955 přešla na poštu. 



1866 - přes městečko táhli ustupující rakouská vojska a Prusové /rakousko-pruská válka, prohraná bitva u Hradce Králové/, městečkem protáhlo víc jak 79 000 vojáků, žádali nocleh, pro koně stáje, obrok a seno. Škody způsobené jen pruským vojskem se odhadovaly na 10 tisíc zlatých. 

1868 – ve Velkých Němčicích byl zřízen poštovní úřad 

1869 - 259 domů a 1557 obyvatel 

1880 - 286 domů a 1568 obyvatel 

1884 - od tohoto r. jako farář působí v obci František Mikšánek, arcikněz, za něhož vystavěn v r. 1895 hlavní oltář a opraven kostel 

1886-1888 - první pokusy o založení Sboru dobrovolných hasičů přičiněním nadšence Jakuba Coufka, ale spolek se brzy rozpadl pro nedostatek financí 

1887 - čtenářsko-pěvecký spolek Svornost založen 10.1. za přítomnosti 81 členů, jeho předsedou byl zvolen Dominik Samson z čp. 52. Spolek vykonával v městečku mimořádnou činnost jak po stránce kulturní, tak i hospodářské. Stál u počátků první knihovny v obci, ta byla po zániku spolku v r. 1909 předána škole. 

1888 – péčí čtenářského spolku Svornost byly zakoupeny plynové lampy pro osvětlení obce 

1890 -293 domů, 1578 obyvatel 

1895 – v kostel byl vystavěn nový oltář se svatostánkem 

1897 -malíř Alois Kalvoda (1875-1934) namaloval v tomto roce obraz-umělecké dílo „Osiky u Velkých Němčic“, který byl vydán na poštovní známce 9. 11. 2005. Jméno Velkých Němčic na známce tak vděčí tomuto uměleckému dílu. Do Velkých Němčic jezdil za bratrem–řídícím učitelem Josefem Kalvodou, který zde učil 1895-1908. Josef Kalvoda se svou iniciativou zasloužil o výstavbu nové na tehdejší dobu moderní školy v r.1908-9. 

1899 - Sbor dobrovolných hasičů definitivně ustanoven 29.8. a jeho starostou se stal Matěj Fleišingr, od r. 1901 měl sbor novou stříkačku V polovině 19. století se o rozvoj ovocnářství v městečku a okolí zasloužil zdejší mlynář Augustin Klimeš. 

1900 – 301 domů a 1489 obyvatel, katastr vypadal takto: Celkem 2217 ha, z toho na pole připadalo 1711 ha, 68 ha na louky, 50 ha na zahrady, 79 ha na vinice, 62 ha na pastviny a 130 ha na lesy. Poměr polí a vinic se změnil na 1:21 proti 2:3 před třicetiletou válkou, což je známkou, že počet vinic podstatně klesl. Od pěstování vinic se upouštělo v důsledku intenzivního pěstování cukrovky, obilnin, pícnin, okopanin a také vlivem chorob, které postihovaly vinohradnictví, navíc poklesla po víně poptávka v důsledku levnější pálenky a piva. - v městečku měl přednášku cestovatel Dr. Emil Holub 

1901 -velké krupobití(dvakrát) 

1907 - do tohoto roku stával nad mlýnem u jezu stříbrný topol, jehož obvod ve výši ramen měřil 9,46 m. - 15. října dokončena byla oprava věže zdejšího kostela za úřadování starosty pana Josefa Fialy, radních pánů Matěje Volingra a Martina Rezla, jehož stařeček byl starostou, když se opravovala věž r.1828. /viz dokumenty z báně/: Roku letošího je značná drahota: žito je za 21 K, pšenice 23 K, ječmen 20 Korun. Vína je úroda menší, za to je velmi dobré a prodává se 1 litr mestu za 40 - 50 halířů. Na rybníku vody nebylo již a rostl tam dobrý palach. Ve vinohradech vyskytuje se révokaz (mšice révová) která ničí úplně vinice naše. 

1908-1909 postavena nová škola, učit se v ní začalo v r.1909 /1.tř.- 40 žáků, 2.tř. 81, 3. tř.- 70 a 4.tř.- dokonce 90 žáků 

1910 - zde byly spolky: Čtenářský s knihovnou, odbor národní jednoty pro jz. Moravu s knihovnou, hasičský, vojenských vysloužilců a „Omladina“ s knihovnou. Lidová knihovna ve škole a na faře. - vinice na katastru obce Velké Němčice byly v r. 1910 úplně zničeny révokazem - a jak vypadala v této době obec (je to již 100 let), jak ji popsal Augustin Kratochvíl: Má 313 domů a 1561 obyvatel, domy jsou stavěny z cihel a kamene, starší s „žebračkami“ a „žundry“ z vepřovic, u několika nejstarších jsou zdi z pěchované hlíny. Jen č. 3 má štít na ulici a zahrádku před okny. Středem městečka je náměstí, na němž stojí zámek s panskou zahradou, radnice, kostel a fara, za zámkem ke strouze bývalý panský mlýn a opodál bývalý pivovar; na náměstí ústí od severu Panská ulice, od jihu Brodačská a Hlavní, jež v prodloužení na východ sluje Novou; panskou zahradou odděleny od uličky „ U školy“ a „Na kopečku“, v níž stojí vrchnostenský dvůr. Ulici na břehu bývalého rybníka se říká „U rybníka“ a spojuje ji s Novou „Německá“; podél silnice do Nosislavi je Brněnská a při potoku Točku k silnici do Křepic „Křepická“. 

1910 – péčí velkoněmčické omladiny byl vystavěn kamenný kříž, (stával naproti kostela v místě, kde stojí budova kina postavená v sedmdesátých letech 20. století, kříž byl přestěhován na roh ulic „U rybníka a B. Němcové“) 

1912 – přes řeku Svratku postaven nový železný most, (Zadní) 

1914-1918 - 1. světová válka, odvedeni do války všichni muži do 38 let, celkem odešlo do války 258 mužů; z nich bylo 96 raněno, 70 zajato, 16 nezvěstných, 50 padlých a 38 se vrátilo jako invalidé. V čs. legiích bojovalo 19 mužů. Obec tísněna válečnými dodávkami, v r. 1917 byly odvezeny na roztavení kostelní zvony a dokonce i píšťaly od varhan. Památku padlých a nezvěstných připomíná pomník u vchodu hřbitova, kam byl pietně přemístěn. z původního místa v centru obce v r. 1974 z důvodu plánované výstavby nového kina. Uvnitř podstavce byly při přemisťování nalezeny dobové písemnosti ve velmi špatném stavu /už nepoužitelné/ a byly nahrazeny dobovými dokumenty. 

1920 - založena TJ. Sokol

1921 - založena TJ. Orel 

1926 - první autobusová přeprava osob na lince Šitbořice-Židlochovice, kde se přestupovalo na lokálku do Hrušovan a tam na osobní vlak na Brno

1928 – 20. ledna se rozsvítily první žárovky, elektrifikace Němčic - asi zbourána nejstarší školní budova č.28 stojící u kostela 

1929 - tuhá zima, v únoru klesly teploty až na -32°C, silnice a cesty zavaleny spoustou sněhu

1930 – již 361 domů a 1531 obyvatel 

1933 - 6. února při náhlém tání se ucpalo koryto v říčních zákrutech Svratky u Velkých Němčic přehradami ledových ker, voda se rozlévala do okolí,
ledové bariéry rozbíjelo vojsko dva dny dynamitem

1936 - 31. října lovil v židlochovické honitbě v bažantnici rumunský král Karol se synem Michalem, Velké Němčice se v historii staly několikrát svědkem příjezdu řady významných zahraničních osobností, které byly hosty židlochovického zámku a státní honitby 

1938 - 7. října obsadilo německé vojsko Hustopeče /Sudety/ a zaujalo svá postavení na hraniční čáře „druhé republiky“. Velké Němčice se staly na půl roku pohraniční obcí do 15. března 1939 /obsazení republiky Hitlerem/, dřevěná budka celnice stála za Novou Vsí na hranici katastru.

1939 - do Velkých Němčic nastupuje jako kaplan p. Alois Velísek a působil zde až do r. 1990-neuvěřitelných 51 roků, kdy zemřel a je zde také pochován. Neudělal toho ve farnosti málo. Začneme rokem 1945. Nechal opravit kostel poničený z bojů o vesnici. Nákladná akce – svěcení zvonů v r. 1949. Dalším bylo pořízení nových varhan a celého kůru, výměna starých obou vchodových dveří za nové v r. 1968. Také nechal přebudovat presbytář našeho kostela a zrestauroval staré barokní sochy Boží Trojice, které nahradily stávající oltář. Kamennou zdí kolem kostela mu dal dnešní podobu. 

1939-1945 - od 15. března protektorát Čechy a Morava /2. světová válka/-černá léta v dějinách českého národa a těžký život i ve Velkých Němčicích. Rodák poručík Josef Mrkvica, člen odbojové organizace Obrana národa byl za odboj proti okupantům popraven v období heydrichiády v červnu 1942. Jeho památku připomíná pomník před školou. 

1945 18. dubna - ve středu ráno za 2. světové války osvobozeny po třídenních bojích Velké Němčice, 168 domů zničeno a mnohé poškozeny-celkové škody byly tehdy odhadnuty na 19 milionů korun, při osvobozovacích bojích zahynulo 15 občanů - založeno Vodní družstvo - od tohoto roku přísluší obec k okresu Hustopeče /až do r. 1960/ 

1946 - pod váhou ledových ker v prosinci uplaval na Svratce jez nad mlýnem /náhon k mlýnu/ 

1948 - zdrojem pitné vody konečně přestala být znečištěná voda ze Svratky, výstavba skupinového vodovodu na Hustopečsku, o nějž se zasloužil němčický rodák Matěj Rezl. Ve Velkých Němčicích se roztočily první kohoutky s pitnou vodou 28. listopadu. 

1948 -založena střední škola 

1949 – vysvěcení nových zvonů na kostele /nové za odvezené za 2. sv. války/ 
- obec přiřazena k okresu Hustopeče 

1953 – ZDŠ 1.-9. ročník 

1955 - nové fotbalové hřiště, do té doby se hrálo na starém u státní silnice naproti hřbitova „Na rajčurni“, dnes zde stojí administrativní budova a jídelna společnosti ZEMOS. Pozn.: „Rajčurňa“ je česky zkomolenina z německého Reitschule /jízdárna/, čili nějaké místo, plac.Ten zde byl ještě pod hřištěm, stávaly na něm ve žních mlátičky. 

1958- založeno násilně většinové jednotné zemědělské družstvo /kolektivizace vesnice/, z něhož po devadesátých letech vznikla akciová společnost ZEMOS. Po těžkých začátcích vznikla z družstva moderní zemědělská společnost. 

1959- založen Český zahrádkářský svaz 

1960 – postaven kulturní dům
- obec přísluší od tohoto roku k okresu Břeclav
- výstavba kanalizace v obci

1966-68 rekonstrukce silnice I. třídy-hlavního průtahu přes obec, dokončení kanalizace a vozovek v obci, výstavba nového Zadního mostu přes řeku Svratku 

1968- 21. srpna po „pražském jaru“ dochází k obsazení republiky-okupace sovětskými a vojsky Varšavské smlouvy, ten a další dny přes Velké Němčice po rekonstruované silnici I. tř. jezdí sem a tam ruské tanky a motorizované jednotky, dochází k dopravní zácpě na panelovce za obcí směrem na Brno. 

1969- dokončena výstavba prodejny potravin na Brněnské 

1970- 410 domů,1526 obyvatel 

1972- dokončena jednopatrová budova MNV, obřadní síně, knihovny a pošty 

1975-14. listopadu položen základní kámen výstavby kina a restaurace, stavba dokončena během tří let 

1976 – zahájena plynofikace obce, první etapa dokončena v říjnu, 22. října zapáleny první spotřebiče 

1977- od tohoto roku se pravidelně vydává obecní „Zpravodaj“, měsíčník - který zachycuje dění v obci, našel si svoje stálé místo a těší se značnému zájmu občanů, bez aktuálních zpráv by už to nešlo - v únoru velká voda, Svratka zatopila Malé zahrady, hřiště, kabiny TJ Sokol, kóta hladiny vzestupu dosáhla 490 cm 

1978- říjen, uvedena do provozu dálnice, odlehčilo se tak obci od již neúnosné dálkové a mezinárodní přepravy 

1985- kalamitní zima v lednu a v únoru, kdy dlouhotrvající silné mrazy (leden – 30oC, únor – 24oC) citelně poškodily révu vinnou 

1987-1989 - v obci krátce působí mladý farář Vojtěch Cikerle, dnešní biskup brněnský, který doprovázel papeže Benedikta XVI. při jeho návštěvě v České republice při bohoslužbě na letišti v Brně – Tuřanech 27. 9. 2009, kde se zúčastnilo 120 tisíc lidí a také čtyři autobusy z Velkých Němčic a okolí 

1989 17. listopadu sametová revoluce, obnovena demokracie-svobodné volby 

1970 – 2000 – v těchto letech byla dobudována kanalizace a inženýrské sítě, vystavěna mateřská škola, byl upraven prostor na návsi kolem kostela, rozšířen hřbitov, vystavěna budova nové školy se sportovním areálem 

2000- opravována věž kostela a do báně vloženy dobové dokumenty 

2000 – 2006 – výstavba čistírny odpadních vod a s tím spojená rekonstrukce části kanalizace a úprava vozovek 

2006 - 2008 – výstavba nové čtvrti rodinných domků v trati Pod hospodou 

2009 – domů je 624 a obyvatel 1717, v současné době jsou městysem /2007/ a dále již sami tvoříme současné dějiny naší obce 

Doplnění:
Obecním úřadem bývali do r.1848 rychtář, purkmistr a 7 konšelů, pak starosta, 2 radní a 27 výborů. Vinaři mívali horného. 
Zastupitelstvo městyse dnes: volí občané, je 15-členné, 15 poslanců, kteří mezi sebou volí radu - ta je 5-členná /starosta, místostarosta a 3 poslanci z řad zastupitelstva/, v čele zastupitelstva je starosta městyse volený 15-členným zastupitelstvem. Zastupitelstvo s radou, starostou a úřadem městyse se stará o správu obce 
Obecní pečeť: (v 17. stol.): SIGILVVM . OPPIDVLI . MEGALO . NIEMCICENS. se znakem berly v první polovině rozděleného štítu a půl orlice v druhé polovině. Na staré radnici je štukový erb z konce 18. století Městys má také svůj nový prapor, který mu byl udělen teprve nedávno v r.2007 při povýšení obce na městys poslaneckou sněmovnou ČR. 

Pozn.: Podle Aug. Kratochvíla v místopise Židlochovický okres z r. 1910 tento uvádí a oceňuje archivní památky a obecní archiv vzorně uspořádaný v městečku Velké Němčice, ze kterého tehdy čerpal. V archivu byly originály - listiny na osvobození a privileje a různá registra (rychtářská, sirotčí a vinohradní), např. originální listina císaře Ferdinanda osvobození desátků z obecních vinohradů z r. 1557 a povýšení obce na městečko z r. 1562 a vše ostatní. Uvádí dokonce, že v té době v r. 1910 uvažovalo městečko Velké Němčice a vyjádřilo se již, „ že by rádo svůj archiv vydalo tiskem,“ podobně jako Dolní Kounice. Bohužel to se nestalo. 

A v současné době archiv originálů těchto vzácných listin neexistuje. Údajně dle pamětníků došlo ke ztrátě obecního archivu a tak vzácných originálů listin asi ve válečném roce 1945, snad při osvobození obce nebo těsně v poválečné době, to je nezodpovězenou otázkou. Originály tak vzácných listin, které uchovaly generace předků po několik století jsme v novodobé nedávné historii nedokázali ochránit, jako bychom si přestali vážit všeho starého. Jak rádi bychom dneska do těchto listin nahlédli, važme si našich předků. Prosíme každého, kdo zjistí případnou nesrovnalost či chce doplnit tuto naši historii, nechť dá vědět s uvedením pramene. 

Zpracoval: Fiala Václav Leden 2011